Základní surovinou pro výrobu porcelánu je kaolin. Největší ložiska v České republice se nacházejí v okolí Karlových Varů a patří k nejkvalitnějším v Evropě. Je to bílá hmota vznikající zvětráváním minerálu živce. Její chemické složení lze vyjádřit vzorcem Al2O3 - SiO2 - H2O. Kromě základní hmoty, obsahuje kaolin ještě koloidní látky, které způsobují jeho dobrou tvárnost, avšak jejich nadbytek má za následek přílišné smršťování vytvarovaných předmětů v žáru. Hmota pro výrobu porcelánu obsahuje ještě jemně mletý nezvětraný živec a oxid křemičitý. Často se přimíchávají rozdrcené střepy z brakových výrobků. Základní suroviny se melou v kulových mlýnech a promísí se s vodou ve stejnorodou kaši. Kaše se nechává delší dobu odležet, potom se zbaví přebytečné vody a vzduchových bublinek.

Tvarování a vypalování
Tvarování potřebných předmětů ze základní suroviny, se provádí na modelářském kruhu - lisováním, případně litím (ruční výroba) vodou zředěné hmoty do sádrových forem. Zformované výrobky se suší na vzduchu, začišťují (retušují), a pak se vypalují v peci při teplotě 900 °C (tzv. přežah). Vypálením se atomy hliníku, křemíku a kyslíku přeskupí a vytvoří nové vazby. Tak vzniká tvrdá látka pevná v tlaku, ale málo odolná proti nárazu. Pálením této hmoty (neglazované), na vysokou teplotu, se pevnost a tvrdost zvyšuje, vzniká tzv. biskvit. Biskvit se, bez další úpravy, používá převážně k technickým účelům. Pro běžné použití, se porcelánové předměty glazují - namáčejí do glazurového mléka - řídké kaše stejného složení jako porcelánová hmota.

Glazura
Glazované výrobky se potom vysuší a vypalují při teplotě 1400 °c. Po tomto výpalu (tzv. ostrém) se objem výrobku zmenšuje zhruba o 14%., dochází zde k velkému pnutí, a proto se některé výrobky stírají i na vrchní části a pálí na sobě. Velmi choulostivé na křivost jsou zejména široké a otevřené tvary (např. některé čajové šálky apod.). Glazura se za vysoké teploty roztaví a vyplní póry v surovém materiálu. Vypálený předmět se nechává pomalu vychladnout, aby nedošlo k popraskání glazury. Porcelánové předměty se zdobí nanášením suspenzí oxidů kovů, které po dalším vypálení dají žádaný barevný odstín. Vzhledem k několikerým výpalům (min. 4 výpaly u dekorovaného porcelánu), se výroba porcelánu řadí k energeticky nejnáročnějšímu odvětví.

Kamenina, pórovina a hrnčířská hmota
Porcelánu podobné hmoty jsou kamenina, pórovina a hrnčířská hmota. Kamenina slouží jako stavební materiál (obkladačky, kachle). Pórovina se užívá na levnější nádobí a na hygienická zařízení. Od porcelánu se liší jednak neprůsvitností (předměty vyrobené z porcelánu jsou průsvitné), jednak tím, že při jemném úderu nevydává zvonivý zvuk. Vyrábí se podobně jako porcelán, pálí se na nižší teploty a nároky na čistotu surovin jsou mnohem menší.