Náš workshop je skvělým dárek pro muže, ženy i děti, kteří chtějí zažít něco neobyčejného.
Je to výjimečná v příležitosti namalovat si chloridy kovů, čínskými solemi svůj vlastní motiv přímo pod glazuru.
Jedná se o tradiční techniku, která k nám přišla ze vzdáleného východu. Dodnes se v Číně, Japonsku a Indonésii dekoruje porcelán těmito historickými a léty prověřenými technikami.
Maluje se obyčejnými štětci na tzv. přežah.
Vše je možné realizovat pomocí vlasových a štětinových štětců různé šíře, délky a kvality.
Tyto nástroje, ale hlavně barvy, sole, ale i tužku a pauzovací papíry můžete dostat od nás.
Vše je otázkou Vaší poptávky a objednávky, abychom se mohli dobře připravit na Vaše záměry a potřeby.
Tato akce v oblasti volnočasových aktivit nemá srovnání a zatím ani konkurenci.
Můžete malovat spontánně, rychle, ale i pomalu s rozmyslem a domácí přípravou, zároveň experimentovat či se poučit v historii u klasiků.
Tvoříme talíře, mísy, hrnky, šálky, ale i volné artefakty - volné umění, které se stává díky průmyslovým tvarům, své funkčnosti a účelu k jakému slouží, uměním užitým.
Způsoby malby jsou tak rozmanité, že každý může vyhovět svému individuálnímu záměru.
Způsoby malby jsou tak rozmanité, že každý může vyhovět svému individuálnímu záměru.
Můžeme malovat klasickými způsoby, ale i originálními technikami. V několika případech i autorskými technikami akademického malíře Borise Noska.
Příklad možných technik malování na porcelán
Co je to přežah ?
Přežah je, slangově řečeno, porcelánový materiál ve stádiu vývoje, před takzvaným ostrým výpalem. Jedná se o kaolinovou hmotu, která byla za tekutého stádia vlita do formy a po zaschnutí vyjmuta ven. Tento křehký a měkký materiál, nazýváme „syrový střep“ – střep bez výpalu.
Malujeme solemi
Touto technikou malovali na porcelán již staří čínští malíři a kaligrafové, před 2 tisíci lety.
Nejčastějšími náměty byli krajinné motivy, zvířata - ptáci, motýli, ryby, a vůbec celá příroda.
Východiskem byla technika akvarelové malby (rozpité měkké tóny), nebo kresba tradiční znakové kaligrafie realizovaná třecí tuší a vlasovými štětci.
Co to vlastně jsou "čínské sole" ?
Malování řídkou tekutinou na křehký přežah má to úskalí, že se barva vpije, a tak trochu zmizí.
Barva se samozřejmě po ostrém výpalu opět ukáže. Je tudíž dobré mít svoji kompoziční skicu opauzovanou na průsvitném papíru, která umožní přenést námět s větší jistotou na konkrétní formát a tvar.
Každá malba by měla stát na pevnějším kresebném základě. Kresbu lze provést buďto vtavnou barvou (černá kontura) nebo kobaltem (tmavě modrá lesklá linie).
Zajímá-li Vás to, jak se dá křehký porcelánový materiál pomalovat, je dobré se podívat na ukázky nejen z workshopů, ale i z mé tvorby www.borisnosek.cz
Karlovarský porcelán je klasický český porcelán, který je vyráběn z tradiční bílé kaolinové hmoty.
Po výpalu (na 1.380°C) je bělejší, tvrdší, a lépe dekorovatelný.
Narozdíl od francouzského porcelánu zde lépe vyniknou nejjemnější odstíny podglazurových solí, listerů i povrchových barev.
Dá se dekorovat pod glazuru, vtavnými barvami, do glazury, ale i na glazuru včetně grafického potisku.
Na rozdíl od českého porcelánu má francouzský porcelán lehce slonovinovou barvu, jelikož se pálí na 1.200°C.
Není tak tvrdý ani pevný. Hůře se dekoruje - podglazurové barvy nejsou tak kontrastní.
V letech 1738–1740 založil francouzský král Ludvík XV. první francouzskou porcelánku ve Vincennes u Paříže, která byla roku 1756 na podnět Madame de Pompadour přenesena do Sèvres.
Pro Českou Republiku typický čistě bílý, tvrdý, ale křehký porcelán. Na rozdíl od francouzského, lehce nažloutlého, vypalovaného pouze na 1.250°C, je tradiční český porcelán pálen na 1.380°C.
Tento tvrdý střep je možné dekorovat pod glazuru. Právě výsadní vlastnosti českého porcelánu mohou inspirovat celou řadu tvůrců k volné tvorbě.
Základní surovinou pro výrobu porcelánu je kaolin. Největší ložiska v České republice se nacházejí v okolí Karlových Varů a patří k nejkvalitnějším v Evropě. Je to bílá hmota vznikající zvětráváním minerálu živce. Její chemické složení lze vyjádřit vzorcem Al2O3 - SiO2 - H2O. Kromě základní hmoty, obsahuje kaolin ještě koloidní látky, které způsobují jeho dobrou tvárnost, avšak jejich nadbytek má za následek přílišné smršťování vytvarovaných předmětů v žáru. Hmota pro výrobu porcelánu obsahuje ještě jemně mletý nezvětraný živec a oxid křemičitý.
První česká porcelánka byla založena roku 1792 v Horním Slavkově, druhá o 2 roky později v Klášterci nad Ohří, potom v Březové a Kysiblu roku 1803. Další porcelánky můžeme nalézt v Lokti, Chodově, Praze, Dalovicích, Žacléři a dalších městech. Později také na Moravě, například ve Znojmě.
Partnery projektu jsou:
